Stírač
Stírače se skládají z elektrického motorku, který přes soustavu pák pohybuje dvěma rameny stíračů se stírátky. je umístěn v horní části přepážky mezi motorem a kabinou pro cestující. Stírač má doběhové zařízení, které po vypnutí stíračů nechá stírátka doběhnout do výchozí polohy, a zaručuje tak stále dobrý výhled čelním oknem. Stírače se zapínají páčkou na pravé straně kombinovaného spínače pod volantem. Páčka má tři polohy: vypnuto - přerušovaný provoz s konstantním cyklem - nepřerušovaný provoz.
U modelů Fiat 127 měly stírače asi do roku 1975 jen dvě polohy; vypnuto - nepřetržitý provoz. U těchto vozů nebyl také montován kontakt pro dodatečnou montáž elektrického ostřikovače čelního okna (viz dále). .
Demontáž a montáž stíračů
Při demontáži stírače je třeba dodržet tento postup:
- ramena stíračů se spolu se stírátky sejmou z jemného ozubení
hnacích hřídelů a uvolní se obě velké převlečné matice,
- z prostoru motoru se vyjme náhradní kolo a odpojí se pohon
tachometru, aby se získal prostor pro vyjmutí celé soustavy pák a táhel,
-vyšroubují se připevňovací šrouby pohonu
stíračů,
- rozpojí
se elektrická svorkovnice a celá soustava se vyjme z vozidla. Montáž se provede v
obráceném pořadí.
Častým snímáním ramének stíračů a jejich nepozorným nasazováním dojde k poškození jemného ozubení hnacích hřídelů, a tím k jejich prokluzování. Oprava je možná pouze výměnou těchto hřídelů, které nebývají běžně k dispozici, anebo výměnou celé soustavy pák.
Neběží-li motorek stíračů, je třeba nejdříve zkontrolovat, zda má jeho konektorový spoj. dobrý kontakt. Nezjistí-li se závada, rozpojí se konektorový spoj před motorkem a spojí se modročerný kabel s modrým kabelem vedoucím k motorku. Rozběhne-li se motorek, je vada ve spínači stíračů. V opačném případě je vadný motorek.
Při nepravidelném nebo trhavém pohybu ramének stíračů je třeba zkontrolovat nejen ozubené hřídele jejich pohonu, ale i celou soustavu pák a vůle v čepech táhel, zejména nedošlo-li k zakřivení táhel a čepů, a tím k omezení pohybu ramen a celé soustavy stíračů.
V zimě je třeba vyvarovat se přetěžování motorku stíráním vyšší vrstvy sněhu nebo odtrháváním přimrzlých pryžových lišt stírátek od čelního okna. Může se snadno spálit vinutí kotvy motorku nebo zničit jemné ozubení hnacích hřídelů ramen stíračů.
Stírač nevyžaduje žádnou údržbu.
Ostřikovač čelního okna
Mechanický ostřikovač čelního okna je funkčně spjat se stírači. Zásobní nádržka (vak) se plní v létě vodou, v zimním období nemrznoucí kapalinou do ostřikovačů Glacidetem nebo směsí vody a denaturovaného lihu v poměru 1 : 1. je možné dávat i menší množství lihu, protože díky výhodnému umístění nádržky v proudu teplého vzduchu za chladičem je nebezpečí zamrznutí a tím ohrožení správné funkce ostřikovače značně omezeno.
Při nastavení trysek ostřikovače je nutné si uvědomit, že při jízdě proud vzduchu u čelního skla přitlačuje vystříknutý pramínek kapaliny. Proto v klidu dobře nastavené trysky mohou při jízdě stříkat příliš nízko.
U vozů Fiat 127 je asi od roku 1975 v kombinovaném spínači na volantu montován kontakt pro montáž elektrického ostřikovače. Od kontaktu vede černomodrý kabel do čtyřpólového konektoru, který je umístěn za sdruženým přístrojem v dutině přístrojové desky. Kabel dodatečně montovaného elektrického ostřikovače se napojí do této svorkovnice proti černomodrému kabelu, který je již pod proudem (připojený přes pojistku na kladný pól akumulátoru). Elektrický ostřikovač se pak ovládá přitažením páčky stíračů - v kterékoli poloze - k volantu.
Napojením trubičky od elektrického ostřikovače na trubičku mechanického
ostřikovače, která vede k pryžovému tlačítku (balónku), se získá kombinovaný
elektricko-mechanický ostřikovač, tj. při eventuální poruše, elektrického systému
ostřikovače lze pokračovat v jízdě a ovládat ostřikovač mechanicky. Typ Nuova má
elektrický ostřikovač standardně.